.


Jednorázové povídky - rozcestník

22. april 2012 at 20:39 | V

A jako...Anděl


Typ povídky - jednorázová
Žánr - fantasy/realita
Délka - 1063 slov
Zveřejňeno - 26. únor 2012

Noc padla na město, na černé obloze do tmy zářily slabé lampičky vzdálených hvězd, jejich svit však byl zastíněný jasným úplňkem, vznášející se nad tmavou siluetou vysoké kostelní věže, na mírném kopečku, vsazeném zrovinka uprostřed nemalé horské vesničky, jejíž hodiny právě odbíjely pozdní noční hodinu. Nebe bylo téměř bez mráčků, jen tu a tam, za lesem, zalézala za obzor větrem potrhaná oblaka.


B jako...Bída


Typ povídky - jednorázová
Žánr - ze života
Délka - 967 slov
Zveřejňeno - 1. březen 2012 (na starém blogu)


Seděla na kraji chodníku jedné z méně rušných uliček, jen kousek od samotného středu města a tiskla se k šedavé stěně jednoho s vysokých domů s mnoha okny. Lidé kolem ní procházeli a ani se za ní neohlédly, bez zájmu. Nebyli ochotní jí věnovat ani pár prostých vteřin ze svého života. Jeden jediný pohled…
Ušmudlaná dívenka s tmavou pletí a krátkými hnědými vlásky, spletenými do ne příliš upravených copánků. Nebyla hezká, ani ošklivá. Tady to nehrálo nijak význačnou roli…


C jako...Cesta (Cesta k dokonalosti)


Typ povídky - jednorázová, na téma Pocit
Žánr - ze života
Délka - 988 slov
Zveřejňeno - 20. červen 2012


Sedím za jídelním stolem, s nic neříkajícím pohledem civím kamsi před sebe. Hodiny na zdi tiše tikají a dodávají této prázdnotě alespoň nějaké oživení. Ta ozvěna se mi lehce odráží v uších, zatímco můj pohled loudavě přejíždí od země nahoru. Přede mnou na obyčejném bílé leží kupa malých, obyčejných oříškových oplatek. Oči mi zaostřily na tlustou čokoládovou vrstvičku uvnitř. Teprve tehdy jsem si uvědomila, jaký to vlastně mám hlad. Žaludek se mi svírá díky tomu všemu jídlu, co v něm vlastně není, i když by mělo být. Naposledy jsem jedla v poledne a i toho oběda jsem polovinu musela jít vrátit, abych stihla autobus domů.


Černá


Typ povídky - jednorázová
Žánr - ze života
Délka - 1793 slov
Zveřejňeno - 30.březen 2012 (na starém blogu)


Dívám se do prázdna, podobně, jako jsem si tak poslední dobou navykla. Když s někým mluvím, můj pohled obyčejně směřuje k zemi a jeho slova my jsou jedním uchem tam a druhým ven. Nezajímá mě, co si myslí. Ano, jsem divná a je mi to jedno, vážně jedno. Já se jen ojediněle se odvážím podívat se lidem do očí…


Zelená


Typ povídky - jednorázová
Žánr - ze života
Délka - 800 slov
Zveřejňeno - 12. květen 2012


Slunce se blížilo k západu, den končil a stíny se začaly protahovat. Na nebi líně plynulo několik potrhaných mraků, které se seskupovaly nízko nad obzorem.
Podvečerní krajinou se nesl přátelský smích a dusot koní, to jak kopyta lehce dopadala na travnatou zem. Brzy poté se kolem lesa na kamenité polní cestě, mihly dvě koňské siluety s dívkami v sedlech. Sjížděly svah nízkého kopce, jehož konec se táhl skoro kilometr dolů a jeho levý okraj lemovaly listnaté stromy z remízku.


Dvě opravdu mini-povídky


Typ povídky - ze semináře tvůrčího psaní
Žánr - ze života
Délka - ?
Zveřejňeno - 27. únor 2012 (na starím blogu)



It will rain


Typ povídky - jednorázová, na téma It will
Žánr - ze života
Délka - 1010 slov
Zveřejňeno - 3.březen 2012


Setmělo se, na krajinu padl stín, ale město se stále ještě neukládalo ke spánku. Rychlostní silnice, jež představovala hlavní tepnu místní dopravy, zářila desítkami barevných světélek v podobě zadního a předního osvětlení na autech. Vozidla se nepřetržitě míjela z obou stran a zdaleka nic nenaznačovalo tomu, že by tento podivný noční život měl jen tak utichnout a rozplynout se v nočním klidu. Kdo ví, kam všichni ti lidé spěchají, možná domů, z práce, ke svým rodinám, k lidem na kterých jim záleží, k těm, co je mají rádi…anebo si jen tak, projet se a nechat na sebe působit tu nádhernou letní atmosféru.


Koupací kačenka


Typ povídky - jednorázová, na téma koupací kačenka
Žánr - ze života
Délka - 569 slov
Zveřejňeno - 19. srpen 2012


Sníh se ze zataženým mraků visících nízko nad krajinou lehoulince snášel k zemi a zaplňoval opuštěné uličky spícího města, zahaleného do noční temnoty. Lidé už dávno zhasli světla ve svých příbytcích a místo bdění se raději utápěli v blaženém světě nekončících snů z nichž je vytrhnou až první sluneční paprsky, objevující se nad obzorem.


Krev na pažích I. část, II. část


Typ povídky - jednorázová
Žánr - Detektivka, Thriller
Délka - 5593 slov
Zveřejňeno - 4. září 2013


V jednu chvíli necítím nic, pak mě znenadání probudí ostrá bolest bodající do jedné z rukou. Známka toho, že přicházím k sobě a že má mysl je schopna opět fungovat.
Její ohnisko vnímám jasně, navzdory tomu však nedokážu jednoznačně určit, odkud ona bolest vychází. Přesněji, jestli se jedná o pravou nebo levou ruku. Jsem totálně dezorientovaná, s myslí roztříštěnou na tisíce malých kousíčků, které se poztrácely po okolní temnotě, neschopny se někdy složit znovu dohromady.


Nevzdávej to!


Typ povídky - jednorázová
Žánr - ze života
Délka - 1100 slov
Zveřejňeno - 25. září 2012


Lissa seděla shrbená s hlavou téměř přitisknutou k desce na školní lavici a propiskou, jež křečovitě svírala v pravé ruce, vytvářela na čistých linkách tlustého sešitu obrysy psacího písma. S tváří zakrytou dlouhými hnědými vlasy, které jí volně spadaly kolem hlavy, jen upřeně hleděla do jediného bodu, a chvílemi se dokonce zdálo, jako by přestala mrkat.
Psaní pro ni bylo podstatná součást života. Nepředstavila si sama sebe, jak kdy dělá něco jiného.
Přímo před očima se jí promítala jedna zhmotněná myšlenka za druhou, které z pomocí slov převáděla na papír do podoby plynulého děje, jímž zaplnila již značkou část předchozích stránek.

Nová naděje


Typ povídky - drabble
Žánr - ze života
Délka - 100 slov
Zveřejňeno - 16. červen 2013


Ležím za naším domem na svahu zarostlém vysokou trávou, na jejíchž stéblech se v prvních paprscích třpytí drobné kapičky ranní rosy a očima sleduji prozářený obzor, nad nímž právě vstává slunce.


Procitnutí


Typ povídky - jednorázová, na téma Sám
Žánr - horor
Délka - 697 slov
Zveřejňeno - 1. říjen 2012


Z nějakého důvodu jsem se probudila.
Zvláštní chlad mě studí do holých zad a ten pocit se brzy rozšiřuje dál. S hrůzou zjišťuji, že na sobě nemám oblečení, jen jakési prostěradlo, potažené přes celou délku těla.
Plíce se mi roztahují a cítím, jako bych do nich opět mohla nasát kyslík. Nadechuji se, avšak oči nechávám stále ještě zavřené. Nemám nejmenší tušení, kde jsem. Poslední, na co si dokážu vzpomenout je tupá rána kovovým předmětem do hlavy a ztráta vědomí, dokud jsem se neprobrala tady. Věci, které se staly mezitím, od zbytku paměti odděluje jedna velká tlustá čára.
Ale žiju. Možná, že je tohle nemocnice a já jsem po operaci. Musela jsem spát opravdu hodně dlouho.


Příšera pod postelí


Typ povídky - jednorázová
Žánr - horor
Délka - 1056 slov
Zveřejňeno - 14. srpen 2012


Pokoj byl zahalený do temnoty. Na lampičce postavené na nočním stolku u stěny po levé straně postele se páčka na přepínání mezi světlem a tmou nacházela v poloze off, a tak v bezprostřední nadvládě nad špatnou viditelnosti už noci překážela jen zář vycházející z pouličního osvětlení, jehož pruh světla jako by schválně mířil do okýnka místnosti v prvním patře, protože si bylo jisto, že slabé závěsy nemohou jeho náporu zcela odolat a část potrhaných paprsků tak bez problému přes světlou látku pronikne dovnitř. Malý krůček pro paprsek, ale obrovský skok pro lampu na druhé straně silnice, vedoucí kolem přední části domu, která noc co noc vysílala k oknu nepřetržitě svoji záři, jejichž snaha sice oslabovala temnotu jen minimálně, a tak by se o slově "obrovský" dalo zvláště pochybovat. Zvláště dnešní noc, kdy přehřátá žárovka již nezvládala věčný nápor elektřiny a rozhodla se kapitulovat. Místnost tak zmizela pod neprostupnou clonou složenou z nejtemnějších stínů…


http://nuovo.stensen.org/wp-content/uploads/2010/09/ripensare-vita.jpg

Stalo by se to jinak?


Typ povídky - úvaha
Žánr - ?
Délka - 393 slov
Zveřejňeno - 8. květen 2013


"Udělala jsem tu největší chybu ve svém životě!"
Jak často jsme se s podobnými větami už setkali, kolikrát už jsme ji sami vypustili z úst při pomyšlení na nějakou hloupost, které jsme se dopustili vlastním nedopatřením. Pak nás to trápí, přemýšlíme nad tím, co se stalo, co jsme mohli udělat jinak, jak tomu zabránit, abychom se do podobné situace nikdy víckrát nedostali.



The Edge of Darkness


Typ povídky - jednorázová, na téma Temnota
Žánr - fantasy, thriller
Délka - 917 slov
Zveřejňeno - 9. květen 2012


Lesem se rozléhal pronikavý tón sirény.
Snad ještě není pozdě.
Blesklo mi hlavou, což donutilo mé nohy k daleko rychlejším pohybům. Musím se tam dostat co nejrychleji, pokud možno během pár minut. Do té doby už to možná nebudu já. Proces už dávno začal, přeměna se zdá být nevyhnutelná. Je jenom otázka vteřin, kdy nad sebou ztratím kontrolu docela…

Útěk z vězení


Typ povídky - jednorázová, na téma Útěk z vězení
Žánr - fantasy
Délka - 556 slov
Zveřejňeno - 22. srpen 2012


V uších se mi odráží zrychlený tlukot mého srdce, který doprovází tlumený křik za mými zády.
"chyťte ho!"
V rychlosti mrknutí oka se ze dveří na konci chodby vynořuje skupinka několika ozbrojených mužů za jediným účelem. Dostat mě. Jejich řady jsem přehlédnul jen letmo, protože nemám čas zdržovat se zbytečným ohlížením. Nevím, kolik se jich za mnou vydalo, v tom spěchu jsem je ani nestihl spočítat. Soustředím se jen na jediné, na běh.
"Za ním! Nesmí nám utéct!"

Za dveřmi je...můj táta.


Typ povídky - jednorázová, z Češtinářské olympiády
Žánr - thriller
Délka - 617 slov
Zveřejňeno - 28. leden 2012 (na starém blogu)



Zabouchání se ozvalo znovu, tentokrát to myslel vážně. Tvář mi zbělela jako křída a vrhla jsem pohotový pohled na dveře, které se pod jeho nátlakem nebezpečně otřásaly. Byly zamčené, jako štěstí. Předpokládala jsem, že to tak jednou skončí. Muselo, ta přetvářka už trvala až příliš dlouho.
"Okamžitě mi otevři, Petro, nebo ty dveře vyrazím! Mám toho dost!"
Zaburácel jeho hlas kdesi na chodbě, jak každou uplynulou vteřinou ztrácel svoji trpělivost. Ani na moment jsem nezapochybovala, že se jen marně snaží mě přesvědčit, abych ho vpustila dovnitř.
"Udělá to"


Zakázaný styl


Typ povídky - jednorázová (s motivem Šípková růženka)
Žánr - ze života
Délka - 2171 slov
Zveřejňeno - 18. leden 2012 (na starém blogu)



"Ding, Dong!"
Tenhle zvuk slyším dneska snad po čtvrté. Upřímně, znáte otravnější vyzvánění telefonu? Spěšně jsem seběhla schody do kuchyně a plná vzteku zvedla sluchátko. Třikrát už jsem se pokoušela být milá, ale tentokrát té ženské asi opravdu něco řeknu.
"Jděte už někam s tím novým tarifem!"
Rozkřikla jsem se snad na celou místnost, až se mi z toho roztřásla ruka, kterou jsem držela sluchátko.
"my nemáme zájem o ten váš XpressPhone! Nashle!"
A už jsem se chystala prásknout telefonem o stůl, když tu se ze sluchátka ozval hlas, který jsem tedy vůbec nečekala.
"Haló? Sally, jsi tam?"

Ztracená v davu.


Typ povídky - jednorázová (s motivem Popalka)
Žánr - ze života
Délka - 1258 slov
Zveřejňeno - 15. leden 2012


Sedím u stolu na kraji rušné místnosti, přede mnou "opuštěný ostrov" a zírám do prázdna. Celý tento večer je dokonalá nuda, ale musím uznat, že koktejly tu dělají skvělý. Ještě jsem si mohla vybrat "Americké léto" ale to bylo na moje poměry moc sladký, než abych dokázala vypít celou sklenici. Amerika je vůbec takový přeslazená…
Divím se sama sobě, jak jsem se k tomuto vůbec mohla nechat přemluvit. Ten, kdo mě dokáže přimět, abych souhlasila s něčím i proti své vůli, je buďto génius anebo používá zvláštní způsob vydírání. Lucy si vybrala tu druhou možnost; Když jsem jí naznačila, že o své účasti zde silně pochybuji, ani na okamžik neváhala a řekla mi, že pokud mě tu dnes večer neuvidí, tak se mnou nebude do konce měsíce mluvit. Nemyslím si, že by to dodržela, protože u ní člověk nikdy neví, ale byl to dokonalý způsob, jak mě vhodit do nejistoty. Kdyby to bylo na mě, nedala bych na její přesvědčování a nikam bych nešla, jenže to nebylo zdaleka tak jednoduchý, jako říct jedno prostý "ne"¨
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement