.


Povídka do soutěže

17. april 2012 at 20:10 | V |  Mini-povídky

ZA DVEŘMI JE…………….…MŮJ TÁTA


Zabouchání se ozvalo znovu, tentokrát to myslel vážně. Tvář mi zbělela jako křída a vrhla jsem pohotový pohled na dveře, které se pod jeho nátlakem nebezpečně otřásaly. Byly zamčené, jako štěstí. Předpokládala jsem, že to tak jednou skončí. Muselo, ta přetvářka už trvala až příliš dlouho.
"Okamžitě mi otevři, Petro, nebo ty dveře vyrazím! Mám toho dost!"
Zaburácel jeho hlas kdesi na chodbě, jak každou uplynulou vteřinou ztrácel svoji trpělivost. Ani na moment jsem nezapochybovala, že se jen marně snaží mě přesvědčit, abych ho vpustila dovnitř.
"Udělá to"


Blesklo mi hlavou, zatímco jsem vyděšeně přecházela po svém pokoji sem a tam z jedné strany na druhou. Můj pokoj, asi jediné místo v tomto domě, ve kterém jsem chráněná před jeho záchvaty vzteku. Před jeho krutostí. Kéž by máma mohla mít takové štěstí, jako já…
Moje roztroušené myšlenky teď jako blesk z čistého nebe přerušil náhlý náraz do dřeva, jak se táta marně snažil vyrazit dveře vlastním tělem. Zachvěly se sice, ale zůstaly pořád pevně v pantech. Prozatím…
Ta rána mi rozproudila krev v žilách. Mé srdce se ze samého strachu mohlo zbláznit podobně, jako zbytek těla. Ucítila jsem slabé brnění v konečcích prstů, to mě začala pohlcovat panika. Duše mi volala o pomoc. Vysílala slabé signály SOS do okolního světa, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že mě odpojili od sítě. Zůstala jsem na to sama.
Každý moment se teď táhl jako polární noc, dlouhý a chladný, ačkoli to ve mně doslova vřelo. Nezbývalo mi, než přežívat v nejistotě, co se má stát následujícím okamžikem a všechny mé obavy ještě podněcovala skutečnost, že se už hezkou chvíli z chodby nic neozývalo
"Brzy to začne znovu"
Řekla jsem si pro sebe a setřela si z čela horký pot
"Mile a přátelsky, jako kdyby mě ty jeho lži snad měly přesvědčit o opaku. Na to už mu po druhé nenaletím.
"Petro, měj přece rozum!"
Promluvil do ticha, jako kdyby náhle prošel očistnou proměnou osobnosti
"Já ti přece neublížím! Tak už konečně odemkni ty dveře a vyjdi ven. Promluvíme si!"
Ta jeho medová slova se mi zabodávala do srdce ještě víc. Měla jsem ho dokonale přečteného, jako tu knížku, co mi dal předloni k Vánocům. Tu už jsem znala téměř nazpaměť. Jeho myšlenky se mi honily hlavou, jako by to byly moje vlastní
"Tati, já už ti nevěřím!"
Vykřikla jsem plná zoufalství a beznaděje, až mi z toho vytryskly slzy z očí. Stékaly mi po tvářích, jako prudké horské potůčky a mísily se mi s potem, jež mi stále ještě odkapával z čela. Slanou chuť jsem cítila hned při prvních okamžicích. Nevadilo mi to, za ty měsíce jsem se s ní už dokázala sžít. Copak už zapomněl?
"Ale no tak, tohle neříkej. Svým rodičům by se přece mělo důvěřovat…"
"NE!"
Vykřikla jsem z plných plic na dveře, jako bych je chtěla probodnout pohledem.
"Ty nejsi moje rodina! Ty nejsi můj táta. ON by se takto nechoval! Už k tobě nemám žádné city, nenávidím tě! Nenávidím tě za to, co jsi nám všem způsobil!"
Nevím, kde se ve mně tak najednou vzala taková odvaha otevřeně mluvit o všem, co jsem v době zadržovala až přílišnou dobu. Slova mi sama od sebe vylétala z úst a já to nedokázala ovlivnit, ani jsem se o to nepokoušela. Docela lituji toho, že jsem mu to neřekla už dávno. Nejspíš bych si ušetřila mnoho bolesti, jenže jsem se k tomu nikdy nemohla odhodlat. Neměla jsem k tomu sílu…
"Grrr! V tom případě dopadneš jak tvoje matka!"
Zařvala a opět se pustil do zápasu s jedinou překážkou, která nás dva od sebe oddělovala.
Strach mi projel tělem od hlavy až k patě, jako intenzivní výboj elektrického proudu. Odtud nebylo úniku…právě přišel konec…


 

1 person judged this article.

Comments

1 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 25. november 2012 at 19:14 | React

Bože O.O""" Já bych asi kašlala na všechno a jednoduše vyskočila z okna. To by byla lepší smrt než umlácení...

2 Alexiss Alexiss | Email | Web | 25. february 2013 at 15:56 | React

páni... to bylo vážně zajímavé...
ale taky bych asi raději skočila z okna nebo tak.. O_O

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement