.


Tak...co bude dál?

21. august 2012 at 1:07 | V. |  Oznamy


Ne, nemám další depku :D jen se mi ten obrázek líbil...a popravdě jsem nic jiného nenašla

Chtěla jsem jenom říct, že po pravdě nevím, jak to s tímhle blogem bude dál...
Je pravda, že uveřejňování příběhů na internet má své kouzlo a já s tím po pravdě nemám v úmyslu přestat...jenomže...poslední dobou mě to čím dál víc láká k psaní si jen tak pro sebe...Tím však nemyslím to, že se sobecky o svoji tvorbu nechci s někým dělit, ale píše se mi tak i líp. Pěkně v klidu. Je pravda, že díky blogu psaní beru spíš jako...nechci říkat povinnost, ale dost se kolem toho stresuji, i když si věčně říkám, že to nemá cenu a všude píšu, že TO NEMÁ CENU se stresovat, ale já už jsem v tomhle ohledu prostě taková a nejde to změnit...
Takže co bude...
Řeknu na rovinu, že mám rozesané NE 3, ale 4 příběhy. A nejde se věnovat všem najednou, už kvůli času a...podobných věcech. Kdo z vás píše 2 a víc, tak mě jistě pochopí :)
Nejdřvím tu bylo jen Mé druhé já, vlastně jediná moje povídka, kterou jsem si publikovala ještě na starém blogu. O tu strach ani tak nemám, že bych nevěděla co s ní, protože ji mám v hlavě dostatečně naplánovanou. Jen rozepsat kapitolu je u mě trošku problém.
A z těch vám známých jsou tu ještě Věčnost a Hrana Temnoty (Edge of Darkness). S žádnou s těchto povídek jsem vlasntě nepočítala, obě vznikly tak nějak namátkově. TEOD - Původně ta povídka měla být úplně o něčem jiném, i když věci jako - zóna oddělující světlo od tmy a jména dvou hlavních hrdinů se zachovaly z původní verze, kteou jsem měla namyšlenou. Jenže...když jsem stručný děj převyprvěla kamarádce, řekla mi, že je to ž příliš podobé knize - Les Rukou a Zubů.
Možná trošku prostředím a okolnostmi...tu knihu jsem přiznám se nečetla, takže šlo čistě náhodou jen o nežádanou tlepatii. Já stálepřemýšlela nad tím, jak to změnit...a dál to není zajímavý, teda spíš to nemůžu říct, protože je to tajný.
Potom se na obzoru objevilo téma v LK - Temnota. A ti, kdo četli moji jednorázovku ví, že to vlasně odstartovalo TEOD. Psala jsem z toho, co mě napadlo, neměla jsem nijak předepsaný děj v deníčku, jako u MDJ, ale jen osnovu v mé hlavě. A tento styl, vymýšlení "z kapitoly na kapitolu" mě příliš nevyhovuje...
VĚČNOST - Pro vznik této povídky má zásluhy Anne a ani o tom neví :D (možná jen to, že celá povída jí je věnovaná) Byla jsem (a stále JSEM) jí vděčná zato, že přihlásila moji povídku do jedné soutěže a já byla tak šťastná, že jsem se jí chtěla něja kodvděčit. A nejlépe nějakou povídkou. Vím, že má ráda Anděly, ale taková povídka už tu byla. A potom jsem nějak přišla na tohle. :) Nejprve měla mít maximlně 5 částí a vyprávěna takovým zvláštním stylem, kdy celý děj šel rychle dopřdu, takže jednotlivé kapitoly mohly mít od sebe odstup měsíce, klidně i léta...ale to bych nebyla já, abych se nerozepsala :D A tady jsem začínala od nuly úplně. Takže při jejím saní dost improvizuji...
A poslední dobou se nejvíce věnuji tomu čtvrtému, který si na blog neuveřejňuji, protože je čistě jak to mám říci, Osobní. A už kvůli jedné osobě jej toužím co nejdříve dokončit. Možná proto na blog a s ním spojené povídky tolik kašlu. Taky je léto a psát se pořádně nedá, protože je hezky a trávím dny venku a na PC jsem převážně pozdě o noci. (neříkám, že ve dne sem nechodím, ale vždy jen na chvíli)
Blog rušit nebudu, nebojte, nezbavíte se mě :D Jen budou příspěvky trošku méně časté, protože budu povídky zveřejňovat pomaleji, protože psát jen do počítače, je pro mě lepší, že si na tom dám více záležet a nespěchám.
Budu pořád tady na blogu, takže budu číst a komentovat jak jste zvyklí, na tom se nicnezmění (a nechci, aby se změnilo k horšímu)
Dějuji za vyslechnutí mých...keců. řekněme a kdo se dostal až na konec má můj obdiv :)
Jen vás prosím, abyste hlasovali dole v anketě, o kteoru povídku máte nejvíc zájem, případně pokud jsou třeba dvě, tak je napiště do kmentářů. Jednoduše se potom nejvíc zaměřím na tu, která mí nejvíc hlasů.
a ještě něco...děkuji za pozornost, bez lidí jako jste vy by tento blog nikdy neměl šanci vzniknout ;)
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Altheda Altheda | Web | 21. august 2012 at 8:50 | React

Vždy sa človeku píše lepšie, ak  si príbehy skováva do šuplíka... Dokonca aj ja mám jeden taký, kde si píšem čo len chcem:) Človek sa nemusí do ničoho nútiť, ide to tak nejako samo... Ale po určitej dobe to začne nudiť. Príbehy ležia zabudnuté na dne zásuvky, nemá si ich kto prečítať a ohodnotiť, ani prísť na prípadné chyby... Takže prejde možno k tomu, že ich dá prčítať priateľom, ale na môj vkus má človek potom až príliš veľký kontakt s čitateľom a chyby sa aj tak nedozvie... A nakoniec zavíta na internet:)

2 Lilly Lilly | 21. august 2012 at 10:28 | React

Hlavně se do ničeho nenuť:D
Taky se momentálně potýkám s tvůrčí krizí, ale já mám aspoň nadepsané příběhy dopředu.
U mně ted budou taky články míň časté, protože nechci u blogu tvrdnout denně tři hodiny.
Chci začít žít trochu jinak...
PS: Psát jako povinnost není moc hezký:D Pak to jde s kvalitou prudce dooolu:D
posuzuji podle sebe :-P  :-)

3 Faint Faint | Web | 21. august 2012 at 11:05 | React

Osobne píšem pre seba a pre blog ale to tak že keď mám tak čas píšem a potom to uverejním..proste nemám čas, som pri koňoch nechám to na neskôr... Asi by som nedokázala písať len pre seba pretože ja proste potrebujem vedieť či sa to ľudom páči, či to má niekde šancu a myslím že kamošky mi to osobne nehodnotia takže blog je asi najlepšia alternatíva...chápem ako to máš, veľa poviedok ja mám ten istý problém ale nemôžem za to že stále chcem nové a nové a stále nové a nové vymýšľam :D Pišem tak, ako chcem a píšem tú na ktorú mám chuť a v ktorej viem pokračovať napríklad DSM som nevedela ale včera som konečne zistila ten správny čas aký je v USA keď je u nás 2 ráno :)

4 Nikarika Nikarika | Web | 21. august 2012 at 12:49 | React

Já jsem zatím četla jenom povídku Věčnost, proto jsem taky hlasovala pro ni. Na tvé další povídky se chystám, ale ne a ne se k tomu dostat...
Co se týče psaní a přidávání povídek na blog, tak to se vůbec nestresuj. Já si klidně počkám několik měsíců na další kapitolu. :) Vždyť víš, že já sama se do toho nenutím a když něco napíšu tak prostě něco napíšu. :) Jak si píšeš povídku sama pro sebe, tak pokračuj. Až ji někdy dokončíš, třeba se s námi o ní budeš chtít podělit a nebudeš muset myslet, že by jsi měla napsat další pokračování, protože už ji budeš mít hotovou. Vím, že je to složité, když máš rozepsáno více povídek a nemůžeš si ani jednu krásně promyslet. Já mám na blogu rozepsané dvě a nemám je vůbec promyšlené, což mě štve...Včera jsme se rozhodla, že to změním a začala jsem přemýšlet nad Měsíční září...snad mi to pomůže. :D Jak jsem se už zmínila, tak mám rozepsané dvě povídky, ale v mysli mám další dva drobné nápady na další povídky, a kvůli tomu mám chuť se přizabít. :D
Promiň mi za ty kecy, co tu píšu, často odbočuji od tématu :D
Tvůj blog mám ráda, takže doufám, že u něj vydržíš. :)
PS: Chtěla jsem se zeptat, zda máš icq? Mohly bychom někdy pokecat. :D

5 Alea Alea | Web | 22. august 2012 at 10:08 | React

Hlavně se do ničeho nenuť, OK? Tvoje příběhy by pak totiž ztatily to úžasné kouzlo, které mi vždy vyrazí dech :).

Příběhy zveřejňuji ráda. Samozřejmě že mám občas chuť být sobec a psát si jen tak do šuplíčku, ale... řekněme si to upřímně... ve hře je také moje ego :D a super lidi, se kterými jsem se díky blogu seznámila. A ty mezi ně rozhodně patříš...

6 teri-vlk teri-vlk | Web | 24. august 2012 at 8:43 | React

Žádný stres! Já si myslím, že je úplně jedno, jak často tu budeš. Jak už si psala, ještě je léto, venku je hezky, tak proč trávit dny u PC? Prostě, až něco napíšeš, tak něco napíšeš a až to sem budeš chtít dát, tak to sem dáš :D Není přeci kam spěchat ;) Každý musí mít čas, aby si své psaní pořádně promyslel a aby sem nedával bláboly (a tím určitě nemyslím, že ty sem dáváš bláboly, to rozhodně ne! :D) Na tvůj blog chodím ráda, tak doufám, že se nerozmyslíš a nezrušíš ho! :)

7 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 25. august 2012 at 8:23 | React

Tohle úplně chápu. Vůbec nevím jak zvládáš psát tolik kapitolovek najednou. Já bych si třeba ráda přečetla nějakou krátkou jednorázovou povídečku. Přece jenom na ty dlouhé romány nikdy nemám čas. Stačí mi jeden. Ale ono psaní do šuflíku nemá takovéto kouzlo druhé strany. Prostě nikdy nevíš jaký to má na lidi účinek. Mě se třeba stává, že si myslím, že jsem napsala geniální povídku a ona se zas tak nelíbí. A nějaká jiná je strašně oblíbená. Publikum to prostě vždycky vnímá jinak.

8 Natali♥ Natali♥ | Web | 27. august 2012 at 19:10 | React

Achjo, tolik mě psaní chybí :/ V posledních dnech vůbec nejsem schopná něco napsat :( Je to strašný! :/
Vůbec, ale vůbec nevím, co myslíš tím, že kašleš na blog :D Vždyť já sem vždycky příjdu a je tu nový originální článek, na kterém jde vidět, že je krásně propracovaný! :) Myslím, že nikomu z nás, kteří čtou tvůj blog, nebude vadit, když nebudeš psát často, protože tady nejde o čas, ale o články :) Držím ti dál palce! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement