.


November 2012

Čistě oznamovací článek

27. november 2012 at 0:04 | V. |  Oznamy
Zdravím všchny :)
Tak se vám po nějaké době menší neaktivity zase hlásím. Byl sice víkend, ale ani tak se mi toho nepodařilo moc stihnout. Téměř celou sobotu jsem strávila v Brně a nedělní odpoledne jsem bohužel musela věnovat učením se na dnešní písemky, i když si nejsem jistá, jestli to k něčemu bylo, protože i tak jsem je napsala tak nějak...prazvláštně.
Ok. já vím, jak všichni ty hle články milujeme , ale jsou t ojednoduše věci, které mám na srdci, a které bych vám chtěla sdělit :). Rozdělím to raději do více bodů, aby v tom byla větší přehlednost.

1. KOMENTÁŘE

Je to sice každého věc, jak často navštěvuje svoje blogové kamarády, ale nevím, jestli si někdo třeba náhodou všiml, že tam nechodím tak často, jako dříve. Vím, že cítit se provinile jen kvůli tomu, že jednoduše nemám čas na nic, je totální hloupost, ala na druhou stranu...když už přidám článek...tak jsem si ten čas na PC pravděpodobně našla. Jenže já na čtení potřebuji klid, musím se na to soustředit, jinak přejedu kapitolu a nepamatuji si z ní vůbec nic, potom bych musela napsat komentář typu "jo, krása ,těším se na poikračování"...místo abych se něčím vyjádřila přímo k ději. A proto, i když vím, že jste ji někdo z vás napsall třeba před dnem, počkám, až se nebudu ničím stresovat a v klidu si ji budu moci přečíst. To, že nekomentuji tak často není tím, že bych se stala pyšnou a na vás zanevřela, ale tím, že si vaše články chci projet především v klidu :)


2. PROJEKT V RÁMCI TUTORIALŮ

Pamatuje si ještě někdo, že něco takového vůbec existovalo?...já jen matně šátrám pamětí do minulosti a snažím se vzpomenout, u kterého žánru jsem skončila. I když dlouhou dobu stál, určitě jej v blízké době hodlám obnovit, protože nemám ráda nedodělané věci zaseknuté v polovině. Stejna jako ostatní tutorialy, které mám vymyšlené, ale ještě jsem je nestihla vytvořit. Snad někdy ze začátkem prosince by se zde mohly (a to mohly berte opravdu s velkou rezervou, protože já když něco slíbím, tak to obyčejně nedodržím do termínu) objevit.


3.MOJE PRVNÍ KNÍŽKY

Další, řekněme...blbina nebo lépe řečeno připravovaný projekt. Protože každý jsme na počátku naší píšící kariéry někdy začínal. V rámci tohohle projektu bych vám chtěla představit svoje prvotiny, první příběhy, moje řekněme začátky, které se na blog nedostaly a napsat tak o nich článek. Protože jsem dříve místo textového editoru používala obyčejný sešit s tvrdými deskami, přidala bych třeba kromě úryvků i nějaké fotky nebo podobně.
Nemyslím teď jednorázové příběhy, ale knížky, které jsem už stačila dokončit nebo jaká byla původní podoba Mé druhé Já, než jsem ji začala přidávat na blog. (protože i tuhle povídku jsem začala psát někdy před 2,5 roku)
Nevím, jestli by vám to zajímalo, takže ro zrealituji jen pokud by byl zájem z vaší strany (třeba já si ráda čtu díla, která vznikla na začátcích, ale tím vás nechci ovlivňovat :D)


4. PSANÍ

Dneska se mi podařilo překonat asi týdenní tvůrčí krizi. Také se vám stává, že když máte zrovna největší náladu něco vytvářet, povinnosti vám to nedovolí? Nebo zrovna musíte někam odejít nebo se učit? Upřímě...u mě to ani jinak není :)
Opět mám pocit, že jsem propadla jisté závislosti na počítačových hrách (ne, že bych u toho seděla kdovíkolik hodin, ale spíš teď místo wordu zapnu tu hru a...znáte někdo Worms 2? (je to sice strašná blbost, ale...baví mě to no)
Každopádně kapitolu TEODu mám rozepsanou, takže tak bídně na tom zase nejsem. Vím, že jsou to silná slova, ale osobně bych ji chtěla dokončit do konce roku ( i když jsem smířená s tím, že to za žádnou cenu nemám šanci stihnout, ale musíme si věřit
:D) Mám totiž v hlavě nápad na takový Větší příběh, který bych chtěla začít zveřejňovat s Novým rokem (ale z určitého důvodu musím příedtím dopsat TEOD)
Věčnost stojí s nejspíš ještě dlouho stát bude...

Omlouvám se za chyby v textu, ale stvoření jménem Vera je až příliš líné, než aby se jí to po sobě chtělo opravovat. Prosím nezabijte ji :)

K TOMUHLE...NEMÁM SLOV!

23. november 2012 at 16:53 | V. |  Názory

Napsala bych něco...ale myslím, že ten hlas ve videu mluví naprosto za vše.Já vím, je to realita, ale jsem z toho fakt v šoku. Děje se to a dít se to bude! Dělá se mi špatně z těch lidí, kteří jsou něčeho takového schopni. Týrání zvířat je ODPORNÉ!!! Chci to podepsat, protože je to opravdu...HNUS a to je ještě relativně slabé slovo!!

The Edge of Darkenss - 2 - 1/2

21. november 2012 at 21:18 | V. |  The Edge of Darkness

Po necelém týdnu přidávám další část, tedy spíš její polovinu. Tu druhou zatím začínám psát. Jen bych ještě moc chtěla poděkovat za vaše milé komnetáře k první kapitole! Ani nevíte, jak jsem ráda, že moje povídky někdo čte a že se mu snad i líbí! Vy víte, jak to dokáže povzbudit! :)
Netuším, co bych ještě měla dodat, snad že se jedná spíš o větší seznámení s okolím, i když nějaký děj tam mám pocit že je. V další kapitole už by měl příběh pokročit zase jiným smerem :)

2 - část jedna

Je čas jít
Říkám si a raději se nesnažím myslet na to, kolik času jsem strávila prostým civěním před sebe. Na stromy lehce kývající se ve větru. Na les. Přiznávám, že i přes všechnu nejistotu a obavy, které se ve mně začínají hromadit vždy, když se o Ní kdokoli zmíní nebo zavedl řeč podobným směrem, mě Hrana jistým způsobem fascinuje. Představuje to něco tajemného až mystického, je tak blízko, že po ní stačí jen natáhnout ruku, přiblížit se až téměř ke Druhé straně…a přesto se dá říct i něco tak nedosažitelného. Je to svým způsobem tak zvláštní, že to nedokážu dobře vysvětlit.


Galerie Blogu

18. november 2012 at 16:02 | V. |  Oznamy
Ahojky všichni! :)
Kdysi dávno jsem psala o tom, že bych vytvořila profily postav a ptala jsem se taky na váš názor. Někteří byli proti, někteří byli pro a tak jsem se rozhodla udělat kompromis. Žádné podrobné popisování postav, jejich charakteru vlastností...nebude - protože by bylo fajn, aby to na každého působilo jinak.
Takže vznikla taková Galerii ke každé povídce, kde by nebyly jenom fotky postav, ale i třeba místa, kde se děj odehrává nebo cokoli, co z daným příběhem souvisí. Kdo nechce, prohlížet si je nemusí :)

Galerie se bude postupně doplňovat, takže jestli máte zájem, můžete ji občas seldovat a bude na ni odkaz v menu u každé povídky zvlášť :)
Zatím je použe u Mé Druhé Já, k TEODU se zatím vytváří, ale i brzy přibude. :)

Edge Of Darkness 1

15. november 2012 at 23:53 | V. |  The Edge of Darkness

Konečně je na světě první kapitola. Po pravdě už dlouho se mi nestalo, že jsem tupě zírala do obrazovky a nevěděla, co jak to celé složit dohromady, aby to bylo k pochopební a zároveň aby to mělo trošku...liteárrní úroveň :) Neříkám, že se mi to podařilo, jenom jsem se fakt snažila. A ještě něco, možná se vám zdá, že to s tím absolutně nesouvisí, ale svoje opodstatnění to má. Momentálně mám jako jednu z knížek rozečtenou Banku těl, a kdybych si předtím nenašla na internetu anotaci (jak bývá vždycky na obálce) spoustě věcí v knížce bych nepochopila, ale později mi to všechno začalo docházet. Ale z počátku jsem z toho byl zmatená - ale teď k věci! TEOD sice anotaci má, ale i tak jsem měla potřebu některé věci vysvětlit (a tohle určitě není všechno, jen jsem to nemohla nakupit na sebe hned v první kapitole)
Takže tahle je taková krátká, spíš jako uvedení do děje :))
Opět, pokud bude něco k nepochopení, ozvěte a se já to upravím. Snad vám to bude dávat smysl :))

1.

Všichni mi vždycky říkali, abych se od Hrany držela dál.

Jak vyrobit svíčku

13. november 2012 at 20:01 | V. |  Turn the fantasy on

Jelikož se stále nemůžu (přes školu, čtení, náladu...) dostat k psaní, chtěla jsem přidat něco, aby to tu úplně neumřelo :)

ODLÉVANÍ SVÍČEK

Už si ani nepamatuji, co mě přivedlo na tento nápad, ale vím, že jsem se o to poprvé pokoušela někdy páté třídě. Včera jsem se k tomu po letech zase vrátila, protože jsem potřebovala vyrobit dárek na Vánoční trhy, které naše třída ve škole organizuje. Celé mi to trvalo asi 2 hodiny, za které jsem stihla vyrobit čtyři svíčky (protože jsem měla málo formiček :)
Nevím, jestli se vám to líbí tak, jako se to líbí mě, ale každopádně vám napíšu menší návod na vlastně vyrobené svíčky


The Edge of Darkenss - Prolog

11. november 2012 at 1:56 | V. |  The Edge of Darkness
Omlouvám se, že přidávám článek a vůbec jsem nekomentovala nic u vás. Dnes jsem na to neměla moc času a spíš jsem se snažila psát. Cítím se dost blbě, abych pravdu řekla. Zítra to napravím. Vlastně už dnes, neuvědomiji si, že už jsou téměř dvě hodiny v noci....
A teď k povídce - bude psána první osobou (jak jste si odhlasovali :) každopádně...prolog jsem musela vytvořit ve třetí (protože po jeho dočtení možná pochopíte proč.)
Hezké počtení :)
+určitě jste si všimli nové obálky (pokud se vám nelíbí, klidně ji zkritizujte a já ji doupravím :) )

Anketa + Něco málo navíc

7. november 2012 at 22:47 | V. |  Oznamy
TEOD - povídka, jejíž novou podobu připravuji už docela dlouho. Konkrétně už něco málo přes měsíc, ale až teď, jsem se dostala k tomu, aby se to konečně mohlo začít realizovat. Předtím dlouho stála na mrtvém bodě, protože všichni určitě znáte, že není čas pracovat na třech povídkách dohromady a taky jste jistě všichni četli (nebo někteří z vás) článek o tom, proč vznikne od začátku a podobně...
Pokud bych mohla něco prozradit, tak to, že Prolog by měl pravděpodobně vyjít v neděli 11.11, ale to není to, o čem bych chtěla mluvit - respektive se na něco zeptat vás
Jde o tohle - Jednoduše se nemůžu rozhodnout, jakou osobu bych měla zvolit pro styl psaní (první nebo třetí)
Nechci říkat, že nepatřím mezi příznivce Ich formy (neboli první osoby), protože ji používám jen v jednorázových povídkách, ale musím uznat, že se tak lépe pracuje s pocity hlavní hrdinky.
Dlouhodobě jsem zvyklá používat styl ve třetí osobě a nikdy bych tak neuvažovala nad tím, že bych jej měla měnit (a z dlouhodobého hlediska zatím ani nehodlám), ale...velmi mě ovlivňuje styl psaní v novějších knihách, které vypráví hlavní hrdinka. Tak nějak se mi to přetransformovalo do hlavy, že teď přemýšlím úplně jiným způsobem :) ...Netuším, co by bylo (pro vás čtenáře) lepší. Kdo četl předchozí verzi TEODu, si určitě všiml, že to bylo psané v Er formou, ale konečné rozhodnutí bych chtěla nechat na vás.



Obálka na MDJ

6. november 2012 at 21:32 | V. |  GALERIE

Moje dnešní (ne zrovna příjemná nálada) měla za následek další výplod ve photoshopu. V tomhle ohledu mě práce s grafikou docela uklidňuje. :)
Trošku jsem si tak pohrála s Obálkou na Mé druhé já, kdy jsem se pokusila lépe vytáhnout Emmin obličej, aby tolik nesplýval s pozadím města, které je za ním a zároveň tomu dodat jakousi plnost. Je to trošku tmavší, to uznávám (a jsem si vědoma toho, že její podobu ještě milionkrát změním)
Schválně neříkám titulní strana, ale Obálka. Kdybych se titiž někdy rozhodla tuhle povídku vydat (vlastním nákladem) takhle by to s největší pravděpodobností vypadalo. :)
(Jen opravdu nechci aby to vyznělo tak, že si na něco hraju...však vy víte jak to myslím.)

Ještě jednou bych chtěla poděkovat všem těm, kteří si k této povídce našli cestu a přečetli ji až do samého konce! Všechny vaše povzbudivé komentáře mi totiž neskutečně pomohli! A za to jsem vám ohromě vděčná! :)


Low Intelligence?

6. november 2012 at 19:03 | V. |  Názory
Nedávno jsem na internetu při projíždění Youtube čistě náhodou narazila na tahle videa a moje první reakce, když jsem se dodívala až do konce byla - *FACEPALM*
Vím, že tento článek nijak nesouvisí se zaměřením mého blogu, ale je to jedním slovem názor, který bych chtěla vyjádřit.



Ve zkratce
- Na facebook si dala příspěvek, že pokud bude mít 50 LIKE tak sní lžičku se solí. A tímto videem to dokazuje. V tom druhém jde prakticky o to samé, ale tentokrát 65 LIKE a lžička s moukou.


No, co bych k tomu měla říct. Všechno, co mám na srdci úplně vyjadřuje tento komentář (který jsem sice nepsala, ale opravdu to vidím úplně stejně :D)

Nechápu tu demenci lidí , kteří si dají na facebook příspěvek typu "dej 50 lajků a udělám to a to" a potom ještě znechucene do videa říkají " noo , musim to splnit, bohužel ty lajky tam byli.." když to dělat nechci , nedávám na fejs tak stupidní příspěvěk.
Opravdu "chytré" dělat takové pičárny kvůli pár lajkům.
by Nicolie Jean


Tak nevím, jestli to jediné, na co dnešní společnosti ovládané facebookem záleží - na tom, kolik dostanou Lajků (fotky, příspěvky, statusy...)
Možná, že tu holku třeba někdo znáte, nevím. Já absolutně netuším o koho jde, ale myslím, že by se nad sebou měla trošku zamyslet :)

Mé druhé já - 30

5. november 2012 at 0:00 | V. |  Mé druhé já



Já vám přísahám, že tu zítřejší písemku z Biologie totálně podělám, protože jsem celý večer jenom psala a psala a psala...a vykašlala se na učení (2961 slov za den, zabte mě někdo :D :D :D)

Tak přátelé tohle je konec. Poslední kapitola. Doufám, že děj konečně všichni pochopíte naplno, protože pro mě, jako autora, je těžké to popisovat, protože nevím, jak moc se v tom orientujete vy.
Moje první blogová povídka...končí...první kapitola vznikla 17.1 tohohle roku...a končí to 5.11. Celkově má MDJ 66 515 slov :)

Prosím, pokud by vám něco v souvislosti s MDJ nebylo jasné, ozvěte se mi! Pro mě je důležité, jestli vám něco není jasné a nebo naopak. Pokud jsou nějaké výtky, které byste mi chtěli sdělit, klidně je napiště...třeba nějaké pocity, dojmy, jak se vám celá povídka líbila a tak dále :) jen se obávám, že za ten konec mě mít rádi nebudete...

here it comes...the last chapter...


Mé druhé já - 29

1. november 2012 at 22:58 | V. |  Mé druhé já



Opět nečekejte žádné literární zázraky :)

Kdo čekal jednoznačné vyřešení, musí si počkat ještě o kapitolu dál (Troll :D)
hodně jsem přemýšlela, jak to nakonec udělám a nakonec jsem se rozhodla proto tuhle variantu. Neptejte se mě proč, já to taky nevím :D Namísto toho bude poslední kapitola delší, než jsem původně zamýšlela.
Tady není nic vysvětlené do detailů, ale naznečené to je až moc, tak jsem zvědavá, jestli vám dojdou všechny souvislosti ještě před 30 kapitolou :)
Přeji pěkné počtení! :)

Penultimate Chapter
(Předposlední kapitola)

XXIX

Tma.
Jakoby si snad na okamžik myslela, že se jí konečně podaří si zvyknout, ale mýlila se. Otevřela víčka, avšak stále kolem sebe neviděla nic, než nekončící černou pustinu. Dokonce ani po všech nocích probdělých v oněch podivných snech. Jen jestli je to vůbec možné, prohlédnout temnotu. Beze světla.
Tma. A ona skrze ni padala kamsi dolů, do prázdnoty. S každou uplynulou vteřinou se ocitala blíže dna jakési neviditelné propasti. Pokud na tomto místě však existuje čas nebo zda se jí vůbec podaří dopadnout. Nebyla si jistá, zda nějaké "dole" vůbec existuje.