.


Edge Of Darkness - 6

13. february 2013 at 19:44 | V. |  The Edge of Darkness

Pro ty, kteří v anketě (jestli je TEOD divnej) hlasovali pro"NE" mám dobrou zprávu a pro ty, kteří hlasovali pro "ANO" tak taky - tohle je (Snad) poslední krizová kapitola! Přiznám, že se psala hodně špatně...pokoušela jsme se ji vyškrtnout, ale jinak se mi nedařilo navázat dál, aby to dávalo smysl...takže ji tu máte. Původně měla asi dvě nebo tři verze z toho tahle je nejvíc zkrácená a je v ní necháno jenom to, co tam opravdu být musí, abych nezdržovala. Chci s příběhem konečně pohnout k HLAVNÍMU dění, které se pomalu blíží :)
Já jen doufám, že vás to (5 a 6 kapitola) zatím neodradilo.
Jinak chci stračně poděkovat všem, kteří tuhle povídku čtou a komentují - "DÍKY VÁM JSEM TO NEVZDALA!" :)


Od počátku věků platí na Elru jedno pravidlo.
Už však to samotné odjakživa mi samo o sobě připadá jako relativní pojem, protože nic nemohlo vzniknout bez cizího přičinění. My Elroané zde také nejsme od nepaměti, ale stejně jako všechny živé tvory, krajinu, vzduch, který dýcháme nebo vodu, co potřebujeme k přežití, nás stvořila nějaká vyšší síla. Všemohoucí. Bytost natolik nadpozemského charakteru, že ji očima nedokážeme spatřit, ale stále tu je mezi námi, i když ji kolem sebe nevnímáme. Někteří lidé však mají na tuto skutečnost zcela odlišný názor, já patřím mezi ty, co věří.
Hrana je jen výjimkou, potvrzující pravidlo - o jejím vzniku se neudává nic. Prostě tu je. A nejspíš i vždy byla.
I kdyby se tak jeho stáří toho táhlo až kamsi hluboko do historie, vždy musel existovat někdo, kdo jej ustanovil. Jméno toho člověka si už dnes nejspíš nikdo nepamatuje, důležité však je, že to pravidlo stále ještě platí.
Kdo se jakýmkoli způsobem závažně proviní proti zákonu, musí odejít za Hranu.
Jen hrubě převzato vlastními slovy, avšak jeho celé znění je ve skutečnosti ještě daleko delší. Nejde o to si jej řádek po řádku pamatovat, důležité je však uvědomit si, že právě tato část přijde, pokud se dopustíme něčeho v krajním rozporu s jiným nařízením. Za celý život jsem neviděla, že by k něčemu takovému kdy došlo. Moc často se to nestává, snad proto, že nás to prakticky pošle na smrt. A lidé se o své životy bojí. Ten, kdo přejde za Hranu, nemá sebemenší šanci na Temné straně přežít a nikdo si není přesně jistý, co se s člověkem stane dál, jakmile jeho silueta zmizí mezi prvními stromy. Kromě toho, že už se nevrátí.
Kruté, ale zároveň to představuje jediný způsob, jak mezi lidmi udržet pořádek.
Po všem, co se stalo předtím, mě ani nenapadne myslet si, že by se Kalain Necriase bál, ale to, že ho nechal jít téměř bez úhony, v sobě nese jakýsi skrytý význam. Nerozumím tomu, ale navzdory se své pocity snažím navenek neprojevovat. Momentálně se v sobě stále snažím překonat šok.
"V pořádku?"
Slyším nad sebou znenadání jeho hlas. Kdesi v pozadí se pak s každým jeho krokem ozývá tiché šustění zmrzlé trávy. Jako by byly stále blíž.
"Děkuji, že jste se mě zastal…"
Není to přímo odpověď na jeho otázku, ale v této chvíli je to jediné, co jsem schopná ze sebe dostat. Přestože se na něj nedívám, díky intuici tak nějak dokážu vycítit, že se nade mnou sklání. Očima však stále hledím kamsi před sebe, aniž bych se pohledem soustředila na nějaký konkrétní objekt. Pár vteřin na to si uvědomuji, že se vlastně koukám do prázdna, ale nechávám to být. Zvláštním způsobem mě to vnitřně uklidňuje.
Chvíli se spolu bavíme o tom, co…se stalo pře chvílí. On něco říká a já ze sebe tiše vypravím několik málo slov, aniž bych o své odpovědi vůbec musela přemýšlet. Až o několik vteřin poté mi dochází, že si ani nepamatuji, co jsem právě vypustila z úst. Mluvím, ale nemám sebemenší ponětí o čem. Jenže jako by na tom záleželo.
"Jak se cítíš?"
Ptá se a já nějakým způsobem tuším, že protentokrát spontánně odvětit nedokážu. Hlavou se opírám zezadu o prkennou stěnu kůlny a s úlevou zjišťuji, že bolest, která ji ještě před pár okamžiky sužovala, se už skoro vytratila. Nepochybuji však o tom, že až se s ní pokusím víc pohnout, bude ta bolest zase zpátky ještě ve větší míře.
Připadám si docela v pořádku, avšak vnitřně cítím něco jiného. Celkově je mi nějak zvláštně.
"Já…já nevím"
Vykoktám ze sebe po dlouhých okamžicích ticha, během nichž jsem si pokoušela urovnat si vlastní myšlenky.
"Ještě pořád se snažím vzpamatovat"
Možná už se mi to podařilo, nicméně si nejsem jistá ani v tom. V rámci možností se mi zase vrátila schopnost mluvit, lépe řečeno vyjádřit se smysluplným způsobem, mimo to začínám opět hýbat s končetinami, ale tato část mi připadá o něco obtížnější. Soustředím se na dlaň, kterou jsem prozatím nechávala volně ležet na zmrzlé trávě, pomalu zvedám ukazováček a potupně k němu přidávám i další prsty. Chvějí se, ale beru to jako dobrý začátek. Přesto však nevím, jestli jsem úplně v pohodě, ale jako by se můj stav s každou vteřinou zlepšoval.
"Bude to dobrý, věř mi."
Přichází s onou fází, kterou lidé kdysi říkali proto, aby ten druhý poznal, že s ním soucítí a aby věděl, že stojí při něm. Kdysi. V dnešní době jsme si to spojení slov v podobných situacích zvykli používat už téměř automaticky a díky tomu se jeho vnitřní význam postupně vytrácí. Můžeme se tvářit, že to tak není, ale v srdci je nám docela jedno, co ten druhý cítí. Jen prázdných slova, obalená slabým odvarem dobré vůle; jak blízko to má k realitě. Něco mi však říká, jako by to Kelain snad myslel vážně.
"Necrias si nejspíš neuvědomuje, že si zahrává s ohněm, doplatí na to."
Dodává ihned vzápětí a já si připadám, jako bych už vůbec ničemu nerozuměla.
S jeho slovy se mi v hlavě vytváří jakási směs zmatených myšlenek, které sebou výjimečně nepřinášejí žádné citové vypětí a mě se tak daří držet své emocionální výlevy pod kontrolou. Jen to nechápu. Lépe řečeno nemám sebemenší tušení, co se mi tím ve skutečnosti snažil říct, ani jestli jsem si význam toho, co právě řekl, vyložila správně.
Zahrává si s ohněm, doplatí na to.
Je to varování, tedy alespoň tak mi onen konec věty vyzní. Jen jiná verze poněkud známého přísloví že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, tím ale nechci tvrdit, že by si Necrias vzal do rukou nádobu a od rána do večera by s ní běhal střídavě k řece a zase zpátky na opačný konec vesnice, dokud by se mu na džbánu neutrhlo ucho, ani to, že by si hrál se sirkami, a spálil by si dlaně. Ale význam přitom zůstává stejný, jen je mírně přenesený na základě jistého druhu metafory.
Přemítám si v hlavě útržky jejich minulého rozhovoru a snažím se mezi tím najít souvislost, která mis stále uniká.
"…jestli se nepřestaneš dál chovat jako bezcitný barbar…"
Přitom se pozastavuji nad slovním spojením "…nepřestaneš dál chovat…"
Nějak se mi zdá, jako by se podobná věc nestala poprvé, jen s tím rozdílem, že tenkrát mohl být na mém místě někdo zcela jiný. Sice s tou osobou nemusel přímo třískat o stěnu, ale…
Jakmile si vybavím rozhořčený výraz v Kelainově obličeji, nějak mi dochází, že ani tehdy to nemuselo být zrovna nic moc příjemného. Ale ať už Necrias v minulosti nadělal cokoli, stále to nedává odpověď na otázku, proč jej nechal jít jen tak bez úhony. Popravdě jsem z toho více než zmatená.
"Je to váš přítel?"
Ani nevím, proč se na to ptám, nic mi do toho není. Jen mi to vyletělo z úst dříve, než jsem si to vůbec stačila uvědomit. Zatímco mluvím, dodám si odhodlání pootočit hlavou směrem ke Kelainovi. Vypadal pořád stejně, jako když jsme se potkali na trhu, ale jako by se mohl za těch pár hodin nějak výrazně proměnit. Jen kolem krku se mu nově houpe malý stříbrný přívěšek s motivem dubového lístku. Mohl jej mít už ráno, ale je možné, že jsem si toho jen nevšimla. Obyčejně se na podobné věci ani moc nesoustředím.
Místo toho zvedám pohled vzhůru, takže se mu nyní dívám přímo do obličeje, jako bych se mu z jeho očí snažila vyčíst odpověď.
Nechci, abys otázka zněla nějak vyčítavě, s podezřením nebo s jakoukoli jinou formou zabarvení hlasu, kterým bych se mu snažila dát najevo, že jej z něčeho obviňuji. V tom, co říkám není žádný skrytý význam, jen jsem zvědavá. Na druhou stranu mi to přijde jako jediné vysvětlení. Tedy jedno z těch, které by aspoň teoreticky mohla dávat smysl.
Mezitím už se mi daří téměř bez problému rozhýbat celé zápěstí.
"Necrias?"
Přikyvuji.
"Poslední dobou si tím nejsem tak úplně jistý."
Vrtí hlavou a říká, že ne.
"Podle mě on není ten typ člověka, který by si z lidí dělal kamarády, spíš mám pocit, že se mě drží jenom proto, aby si upevnil svoji pozici ve správní radě vesnice."
Ještě dodá a já přemýšlím o tom, zda jsem schopná tomu uvěřit. Sice se nemyslím, že by mi lhal, ale jistá si tím také úplně nejsem.
"Očividně k vám chová větší respekt, než k ostatním"
Respektive jste jediný, ke komu ten respekt více méně má.
"Bojí se toho že…"
Na okamžik se zamyslí, snad aby lépe zformuloval slova, co se právě chystá říct.
"no však jsi před chvílí slyšela."
Vrhám na Kelaina nejistý pohled.
Náhodou zpozoruji, že má ve vlasech napadáno několik smítek suchého jehličí, což si okamžitě vyžádá moji pozornost, avšak na venek na sobě nedám nic znát. Chvíli se nad tím pozastavím, ale poměrně brzy to zase nechám být, jelikož mi nepřipadá důležité nad tím přemýšlet.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Alea Alea | Web | 13. february 2013 at 20:34 | React

Není zač :). TEOD jsem žrala už od začátku a nevidím důvod, proč přestat :). A jestli ti to připadá divné, tak se koukej vzpamatovat, jelikož je to naprosto úžasné, kapišto?
Kapitola je, když vynechám všechny ta plánovaná superlativa, stejná a přece jiná jako ty ostatní. Líbí se mi, jak si hraješ s jejími pocity, a ty detaily, co se Kelaina týče, nechávají čtenáře tak prazvláštním způsobem ve střehu...
Jen tak dál :).

2 Alea Alea | Web | 13. february 2013 at 20:38 | React

Panebože, já se zblázním... TAkže :D - má to být včechnA ta superlativa a stejná a přece jiná NEŽ ty ostatní... Proč já blbec to po sobě pořádně nečtu :D.

3 Angela Angela | Email | Web | 13. february 2013 at 20:41 | React

Není to vůbec divné, píšeš nádherně! :) Stejně jako Alee se mi líbilo jak sis pohrávala s těmi myšlenkami a všemi detaily... Těším se na pokračování. :)

4 Tewie Tewie | Web | 13. february 2013 at 21:18 | React

Na anketu nemůžu odpovědět, protože TEOD je divnej, ale takovým tím způsobem:
Divný jakože vybočuje z řady, je to něco jinýho, něco co chci a musím dočíst až do konce, takže šupky hupky pusť se do další kapitolky.
jinak já miluju čtení takovýchhle informativních technologií.
Máš neuvěřitelný talent a já ti přikazuji:
Vydej knihu a dej mi vědět, koupím si ji (pokud mi budou stačit finance, což snad  budou :))

5 Vera Vera | Web | 14. february 2013 at 10:28 | React

[1]: To jsem ráda, že ti to připadá úžasné :) Víš, já se budu co se týče mých povídek stavět vždycky tak nějak kriticky, tohle už nezměním...ale moc díky! :)
superlativa :D (chvilku jsem přemýšlela, kde jsem to slovo už slyšela a pak mi došlo, co to znamená :D)
No a co se týče těch detailů...ty budou ještě hodně důležitý! :)

[2]: Klídek! :) já jsem si té špatné shody ani nevšimla. Možná proto, že tak normálně mluvím (a někdy i píšu :P )

[3]: Děkuju :) Já vím, vypadá to asi, že chci abyste mi to stále dokola říkali...(ale není to pravda...jenom mi některé kapitoly přijdou dost mizerné, ale vždycky neskutečně potěší, když si to myslím jenom já...:) )

[4]: Aha :)
Takhle mě to nenapadlo.
Já pod pojmem divnej myslela, že je to vadný, že je to totální blbost, kterou nemá cenu číst...
Díky! *červená se*
pokud se to někdy za X miliard let opravdu stane, určitě ti dám vědět :P
PS: co přesně znamená "Informativní technologie?" Nějak nevím, co si pod tím mám představit :)

6 Tewie Tewie | Web | 14. february 2013 at 17:40 | React

[5]: teď jsem si to po sobě konečně přečetla.
Informační kapitoly.
*liskne si*
Na co zase myslíš, na co? Ach jo, jde to se mnou z kopce, ale kapitola se mi líbila, to fakt :D
A teod mě vážně zaujal, a klidně se červenej, prý to "zkrášluje" :)

7 Hejlynka Hejlynka | Web | 14. february 2013 at 18:52 | React

Za podporu rozhodně nemáš zač.TEOD je naprosto suprová povídka a rozhodně mi nepříjde divná.Ty detajly máš moc krásně popsané.Jsem zvědavá, co bude dál... :-D

8 Vera Vera | Web | 14. february 2013 at 20:21 | React

[6]: Ajo! už rozumím :)
(To se asi budu muset červenat víc - docela bych to potřebovala! :D)
A neliskej si :P

[7]: OK, tak já ti to budu věřit :)
Dík! jsem moc ráda, že to čteš! (za tvoji podporu a tak...:) )

9 Natali Natali | Web | 15. february 2013 at 17:38 | React

To je úžasná kapitola!! :D Mám takové malé podezření na Kelaina, ale zatím si ho nechám pro sebe. :D Už se moc těším na pokračování a na hlavní část povídky. Ale mrzí mě, že si myslíš, že doteď jsme se u povídky strašně moc nudili. To totiž vůbec není pravda, užívala jsem si tvůj úžasný styl psaní, popisy zajímavého prostředí, ve kterém se děj odehrává atd. :) Jen tak dál, Very! :)

10 Vera Vera | Web | 15. february 2013 at 20:23 | React

[9]: S Kelainem no...já to chci říct, ale nemůžu, protože přeci nebudu spoilerovat svoji vlastní povídku :)
Jenom...je to pro příběh docela dost důležitá postava
Strašně mě těší to, cos tu napsala - zvedne to sebevědomí! :), jenom to, že některý části téhle povídky jsou dost divný si asi budu myslet pořád...Hej já vím, že už jsem s tím asi dost otravná, když to pořád opakuju dokola.
Obrovský DÍKY! tobě!! Jsem ti hrozně vděčná, že tuhle povídku čteš už od její první verze a nikdy jsi mě nepřestala podporovat v tom, abych v ní pokračovala 8-)

11 Tigris Tigris | Web | 15. february 2013 at 23:09 | React

Je pravda, že tahle kapitola je jiná, než ostatní, ale líbí se mi. :)
Avšak jsem zmatená stejně tak jako hlavní hrdinka. :D
Směle pokračuj dál!

12 Vera Vera | Web | 15. february 2013 at 23:20 | React

[11]: Je takový zvláštní, já vím :) a právě proto jsem se dost bála, jak na to budete vy, jako čtenáři reagovat...
To zmatení k tomu tak trošku patří, ale vysvětlí se to (i když trošku později, než jsem původně zamýšlela, ale vysvětli.) ach jo, zase se tady rozkecávám o věcech, které beztak nikoho nezajímají (a to myslím úplně vážně :D)
Děkuju moc!! Moc mě těší, že se ti to líbilo! :)

13 Erin Erin | Email | Web | 18. february 2013 at 22:51 | React

Co to, co to?? O_O  O_O
Kelain začíná být červíkem pochybností vrtající se mi v hlavě. Myslím, že o něj ještě asi uslyšíme.
Docela hustá kapitola! Asi bych byla strachy mimo. Ale i trochu z Kelaina. Já nevím, prostě si myslím, že o něj nic nevíme a přitom je to dost důležitá postava. Ale to je jenom můj odhad a já v odhadech nikdy nebyla moc dobrá. Je to takovej tajemnej člověk... raději ho nebudu řadit nikam, i když to, že jí pomohl, se přece jenom maličko přehouplo přes hranici dobrých týpků. No, uvidíme, co nám přineseš dál. Krásná kapitola, tvoje popisy ti jednou celý svět bude závidět! :)
PS: Povedlo se mi najít tu fotografii se "zvonečky". Je na tom místě v článku Zima 2013. kde by měl být :-)

14 Storm Storm | Web | 19. february 2013 at 21:16 | React

Ahoj! :) Po dlouhé době se vracím mezi autorské blogerky (Barbra Storm) a kolukala jsem, že jsi udělala nový blog! :) Dlouho jsem tě nenašla..a i si se rozepsala..:) Super

15 Tewie Tewie | Web | 23. february 2013 at 14:36 | React

Jasně, neaktivitu chápu, přeju ti hodně štěstí a času, který určitě potřebuješ.
Hlavně všechno zvládni tak, abys byla sama se sebou spokojená. Jsi šikovná holčina, myslím na tebe, hodně štěstí!
Těším se, až si splníš všechny povinnosti :)

16 Storm Storm | Web | 24. february 2013 at 21:38 | React

V pohodě, přeju ti ať to zvládneš a děkuji ti, že sis na mě vzpomněla :-)

17 Vera Vera | Web | 24. february 2013 at 22:23 | React

[13]: Děkují ^^
Tvoje komentáře vždycky tak neskutečně potěší! :)
Kelain hraje v příběhu docela význěčnou roli, i když pravda, zatím jsem vám toho o něm moc neprozradila, možná záměřně :)
je to s ním prostě..trošku složitější :)

[14]: Skvělý! :-p

[15]: Děkuju moc za podporu. :) Nechci si stěžovat, ale tenhle týden byl hrozněj (člověk si myslí, že po prázdninách bude aspoň chvilku klid, ale učitelé nás místo toho zahrnuli písemkana...)
To že nepřidávám na blog mi až zas tak nevadí, ale mrzí mě, že kašlu na vás všechny...
Tenhle týden už by to snad mohlo být s časem lepší :)

[16]: Taky moc díky :)
A nemáš vůbec zač!

18 Claire Burn Claire Burn | 25. february 2013 at 8:15 | React

Ahoj píšeš úžasne ! Jednoducho tvoj štýl písania a to všetko je dokonalé ! :)
SOm rada, že som ťa objavila :)
Čiernu mačku bohužial ruším. Došli mi nápady a už som na to nemala chuť..
Ale  začínam písať nový príbeh - Čarodejnice z rodu Mistiovcov

19 Vera Vera | Web | 25. february 2013 at 16:30 | React

[18]: jéjda díky!! :D
To je škoda...Černá kočka mi bude chybět..:( ale těším se, jaký bude ten tvůj nový příběh! :)

20 Paulette Paulette | Web | 27. february 2013 at 22:27 | React

Ok :) Áno, prekvapuje ma to, pretože 95 percent ľudí, ktorých poznám a ktorí poznajú mňa o Nickelback ani len nepočuli, nieto ešte poznajú ich hudbu a tak som vždy úplne mimo, keď narazím na internete na niekoho, kto ich počúva :)

Inak, ako to robíš, že tak skvelo píšeš?! :D Strašne ťa obdivujem, obdivujem tvoje nápady, a to, ako to dokážeš všetko napísať do príbehu. Si úžasná! :)

21 Faint Faint | Web | 4. march 2013 at 13:42 | React

Začínam trošk chápať súvislosť nad tým všetkým, pomaly si to dávam do kopy, ale zatiaľ si to nechávam pre seba :DD
Prečo by to malo byť divné? Naopak! Je to super...ja by som všetko vybalila už vo 4 kapitole...:DD Neboj sa, nezdržuješ!

22 Vera Vera | Web | 6. march 2013 at 22:25 | React

[20]: Taková krásná slova, která si ani nezasloužím!! :)
Skvěle píšu? To si fakt myslíš? :) Mě to strašně moc těší, že se ti moje tvorba líbí!! :) no já si o sobě každopádně nemyslím, že bych uměla kdovíjak psát( i když ti teď asi připadá, že to říkám schválně...)
Podle mě je to všechno o cviku :) (já třeba už píšu třetím rokem.

[21]: Skvělý! Jsem ráda, že ti TEOD dává smysl, teda spíš, že chápeš ty souvislosti! :)
Divné mi to bude připadat vždy...(ale takové pocity pozná téěmř každý autor...)

23 Aisha Aisha | Web | 15. march 2013 at 21:08 | React

Musím tě pochválit, protože se mi TEOD zdá kapitolu od kapitoly lepší a lepší. A tak to má asi být, aby se do toho člověk víc a víc zažral a víc a víc musel číst :D Líbí se mi, jak je to tajemné a jaký to má spád. A taky jak si Cassie uvědomuje, co se kolem ní všechno děje. To je ten tvůj dokonalý popis :D
Skvělé :))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama